Byliny, plody, koření
Yzop – svatá bylina
Hebrejské slovo „ezob“, ze kterého je název „yzop“ odvozen, znamená „svatá bylina“. Je to léčivka, která se už ve starověku těšila velké pozornosti. Dokonce i Bible se o ní zmiňuje hned několikrát. V Knize žalmů najdeme větu: „…zbav mě hříchu, očisť yzopem a budu čistý, umyj mě, budu bělejší nad sníh.“ Yzop se používal k očistným obřadům, ale také k léčení.
Dýňová semínka
Když je ve snu třídíte, znamená to prý získávání znalostí a zkušeností. A také přístup ke starodávným tajemstvím.
Muškátový oříšek – konejšivá náruč
Po svatém Martinovi pro mě začíná „předadventní“ čas. Venku je chladno, o to víc nás těší možnost sedět u krbu a zahřát se třeba kořeněným čajem. V hromádce prohřívacích koření možná vykoukne také muškátový oříšek a ptá se nás, jestli ho přidáme do čaje, do punče, či do svařáku.
Není zelí jako zelí, některý je zelíčko…
V lednu, když bývají mrazy, si naše tělo říká o tučnější pokrmy. Tak si i já bylinářka, která se po většinu roku pasu na zahradě jako koza, ráda dám občas i takovou kalorickou bombu jako je kachna, na které mám nejraději právě to zelíčko. Na Nový rok je zvykem dávat si přehnaná předsevzetí jako například po Vánocích zhubnout (podle zákonů přírody a medvědů je na hubnutí vhodnější jaro...) Pokud patříte k milovníkům novoročních předsevzetí a toužíte začít jíst zdravěji, může vám k tomu napomoci právě ono pro zdraví užitečné zelíčko. Podle lidového pořekadla: „Není zelí jako zelí, některý je zelíčko, některý je nemaštěný, některý jen maličko.“
Upečte si kaštany, posílíte si ledviny!
Když kvetou kaštany, vždy si vzpomenu na naši profesorku fyziky, která nám říkala, že je nejvyšší čas začít se vážně připravovat k maturitě. A když se začnou prodávat jedlé kaštany, vím, že se blíží zima a vánoční trhy.
Na Vánoce mrkvička potěší tvá očička
„Obyčejná“ mrkev v zimě neslouží jen sněhulákovi místo nosu, ale je velká pomocnice zdraví maminek a dětí, a proto volám: „Více mrkve na náš stůl!“ Mrkev můžeme upravovat naslano i nasladko, je zdravá a levná, a může se jíst denně i při různých zdravotních dietách. Mladou mrkvovou nať z vlastní nebo bio produkce nevyhazujeme, ale využijeme při vaření jako zeleninu.
Šafránový dýchánek – třeba na svatou Lucii?
Šafrán je jedno z dražších koření. Má skvělé účinky na organismus, zejména na krev a krevní oběh.
Nebesky chutný kokosový ořech
Podle slov jednoho moudrého guru „tam, kde roste kokosová palma, tam nic nechybí“. Kokosový ořech známe všichni. To, nad čím se pozastavíme, je snad jeho velikost a tloušťka skořápky (někoho možná jeho loupání přímo rozčílí!).
Lahodné kaštany
Také se těšíte na vánoční trhy, na vůni adventu, kdy nesmí chybět závan pečených kaštanů? Je to signál, že je vše v pořádku, že čas plyne v harmonii a pohádkové svátky jsou za dveřmi.
Bodlák štětka léčí boreliózu
V listopadu v čase dušičkovém chodíme na hřbitovy, kde bývá často součástí věnců i velký bodlák zvaný štětka. Málokdo však ví, že jde o léčivou bylinu, která si poradí s boreliózou. Právě v listopadu, kdy to vypadá, že na zahrádce už není co sbírat, je nejvhodnější čas sběru kořenů, do kterých se stahuje na zimu léčivá síla rostlin i stromů.
Oranžové kouzlo pomerančů
Oranžově zbarvené plody plné šťávy, které nás hladí svou svěží vůní, připomínají nám barvou podzimní listí a drží nás v jemné nostalgii po letních západech slunce na dovolené… Oranžová barva symbolizuje mládí, radost ze života, optimismus. Lze ji využít při nechuti, pesimismu a takzvaných podzimních „depkách“. Říká se, že oranžová barva nás nabádá ke zvědavosti a podněcuje chuť zažít dobrodružství.
Kakosty – čapí nůsky – jako čápi děti přinášejí
Kakost smrdutý - Geranium robertianum Kakosty patří spolu s africkými pelargoniemi do stejné botanické čeledi kakostovitých – „geraniaceae“. Všechny mají jedlé květy a jejich listy jsou tvarem podobné pelargoniím. Čapí nůsek jako lidový název vznikl podle odkvetlých semeníků, které mají špičatý tvar čapího zobáku a vymršťují svá semínka okolo pomocí speciální osiny.
Zlatobýl – ledvinový pomocník
S podzimem a zimou přichází ochlazení a hledáme teplé oblečení a něco dobrého pro zahřátí. Mnoho lidí, zejména štíhlých žen citlivých na prožívání emocí a nedobrých vztahů ve svém okolí, má oslabené ledviny a s tím spojené další potíže s močovými cestami, nízkým tlakem a zhoršeným prokrvováním končetin. Chronické oslabení ledvin je třeba řešit celkovou úpravou životního stylu i vztahů a bylinky nám k tomu mohou být nápomocny. Jednou z hlavních ledvinových bylin do čajů je zlatě žlutý zlatobýl.
Čertovo lejno – asafoetida
Asafoetida (také známá jako ločidlo, čertovo lejno, asant) je silně aromatická, pikantní, zahřívající bylina. Pochází ze stromu ločidlo čertovo lejno a získává se ze sekrečních kanálků kořene. Jde o tekutinu, která nepříjemně páchne a na vzduchu se mění na nevzhlednou hnědou hmotu. Odtud pochází její zajímavý název čertovo lejno. Jméno asafoetida zas vzniklo složením dvou slov: asa = pryskyřice, foetida = páchnoucí. V mnoha zemích je považována za pokrm bohů – pro širokou škálu uplatnění a blahodární působení na lidské tělo.
Léčivé houby - lesní poklady
Houby sbírali již naši dávní předkové. Nejstarší záznamy o jejich používání jsou z Dálného východu. Ve středověku se houbám lidé spíš vyhýbali pro jejich nejasný původ, a protože rostly na temných a podivných vlhkých místech. Až v polovině 18. století vznikla nauka o houbách – mykologie – jako seriózní vědecký obor. Do konce 20. století se však odborníci stále přeli, jestli houby zařadit mezi rostliny, nebo živočichy.