Kryoterapie

Léčba zmrazením povzbuzující organismus. Provádí se lokálně na postižená místa nebo celková na celé tělo. Její aplikaci je nutno konzultovat s lékařem. 

Yeti ze Sibiře

Vcházím do kabinetu Kryoterapie, ze kterého právě vyšel bodrý mládenec s rysy ve tváři svědčící o dlouhodobém pobytu na Sibiři. Usedám na vyšetřovací stoličku. Rehabilitantka držící v ruce hadici s nástavcem, který končí v kovové nádrži mrazícího plynu, se mne zeptá na potíže, které zkontroluje se zprávou lékaře a praví: „Před Vámi tady był pacient od Vás”. A já: „Odkud?”, ona: „Z Moskvy”. To už było na mne moc. Copak vypadám jako Valentina Těreškovová?, odpovídám, že jsem z Čech. Rehabilitantka udiveně zvedne obočí a mlčky začne pouštět mrazící směs nejprve na jednu dlaň a po 2 minutách na druhou. Moje zkroucené prsty začínají tuhnout a kůže bolet. Po zákroku mám dlaně jak Yeti, kterého právě vykopali z ledovce. Představa, že mne to samé čeká dalších čtrnáct dní je děsivá.

Teprve večer jsem pochopila, proč mě to tak bolelo. Poučena lifestylovými časopisy jsem si na noc udělala superhydratační zábal na ruce. Další dny jsem už ruce nehydratovala a musím přiznat, že kryoterapie je úžasná. Klouby mne přestávají bolet a mé prsty se pomalu srovnávají.

Kryoterapie

Kryoterapie je léčba zmrazením povzbuzující organismus. Provádí se lokálně na postižená místa nebo celková na celé tělo. Její aplikaci je nutno konzultovat s lékařem.

Jedná se o metodu vhodnou jako doplněk přípravy nebo rehabilitační léčby po zraněních nebo jako součást zájmových volnočasových sportovních a doplněk rekondičních aktivit. 
Metodu kryoterapie poprvé vyzkoušel v sedmdesátých letech minulého století v Japonsku profesor Toshima Yamauchi, který dokonce používal teplot až minus 175 °C. Postupně se pak rozšířila do západní části Německa, Polska, Rakouska a za téměř 30 let své existence ji na svém těle okusili miliony lidí z celého světa.

Aplikace extrémního chladu neboli celotělová chladová terapie patří mezi metody, které používají střídavých účinků vysokých a nízkých teplot obdobně jako sauna. Tyto metody se však liší v terapeutické teplotě a pohybovém režimu po proceduře: zatímco v sauně jsou běžné dosahovány teploty plus 60 až 110 st.C, v polariu se používají teploty minus 110 až 160 st.C. Navíc po sauně klidně odpočíváme, kdežto po opuštění polaria je obvyklý pohyb a cvičení.

Po absolvování procedury lidé často hovoří o náhle vybuzených pocitech mimořádné tělesné síly a duševního blaha. Tyto pocity jsou způsobeny reflektorickým vyplavením „hormonů štěstí“, obdobně jako po výstupu na vysokou horu za krásného slunečného počasí nebo bungee jumpingu. Všeobecné zvýšení výkonnosti, které se týká všech funkcí lidského těla, je dosaženo pravidelným vyplavováním řady působků (tlumících bolest, protizánětlivých, pohlavních aj.) do krevního řečiště. Rovněž zvýšená koncentrace kyslíku v krvi, která je způsobena stimulací dýchání extrémně nízkou teplotou, působí pozitivně na prokrvení věnčitých cév a zlepšuje tím výkonnost srdce.

Komplexní účinky kryoterapie na lidský organismus jsou doprovázeny významným posílením obranyschopnosti proti akutním i chronickým nemocem.

Tyto účinky je nezbytné využít při intenzivním procvičení a rozpohybování jak celého těla, tak jeho bolestivých, nemocných, operovaných nebo jinak postižených částí.

Kombinace extrémního chladu a následného cvičení je cesta k trvalejšímu zlepšení obtíží.

Pro koho je kryoterapie vhodná?

Kryoterapii může absolvovat téměř každý člověk, který netrpí žádnou závažnou akutní nebo chronickou chorobou a je s metodou dobře seznámen. Pokud si nejste jisti, poraďte se se svým lékařem. Zátěž pro tělo není u zdravého nebo i chronicky nemocného, ale léčeného a kompenzovaného člověka větší, než rychlá chůze.

Není známo, že by tato metoda byla nevhodná pro těhotné ženy, přesto ji však lékaři ženám od 3.měsíce těhotenství nedoporučují.

Kryoterapie není vhodná pro lidi s:

• alkoholovým nebo drogovým opojením
• klaustrofobií – strachu z malých prostor 
• známou těžkou alergií na chlad 
• s vysokým krevním tlakem 
• akutním onemocněním srdce a oběhu (srdeční infarkt, nestabilní angína pectoris, plicní embolie, myokarditis atd.) prodělaným v posledních 6-ti měsících
• závažnými chronickými i akutními chorobami (vždy je nutno otázat se svého lékaře) 

Zdroj: http://www.kryocentrum.cz/praha/kryoterapie-lecba-chladem/