Jedno dítě, dvě řeči, otevřený celý svět

Možná máte dítě v předškolním věku a přemýšlíte, jestli ho přihlásíte do cizojazyčné školky. Nebo je váš partner cizinec a svého potomka vychováváte vícejazyčně dokonce již od narození. Ptáte se jak, aby to bylo správně?  

Ilustrační foto

Jak být ve dvou jazycích „jako doma“

Nejjednodušší definice vysvětluje dvojjazyčnost neboli bilingvismus jako stav, kdy člověk hovoří přirozeně dvěma či více jazyky. Používá tyto jazyky střídavě podle dané situace, bez přemýšlení a v obou se cítí „jako doma“. Do jisté míry se tak bilingvním stane každý, kdo si během svého života vedle své mateřštiny osvojí ještě další řeč. Ale zcela nejlepší předpoklady pro to mají malé děti. 

Úplně první výzkumy sice tvrdily, že dvojjazyčnost je přínosná pouze dospělým a starším dětem, zatímco ty malé ji bez újmy zvládnou, jen jsou-li obdařeny extrémním jazykovým talentem, tyto teorie však později vzaly za své. Odborníci naopak zjistili, že raný bilingvismus kladně ovlivňuje paměť, verbální i neverbální inteligenci a rozvíjí schopnost vidět věci z různých úhlů. Děti, které vyrůstají ve vícejazyčném prostředí, se podle nich nejen snadněji učí i další jazyky, ale jsou také kreativnější, vnímavější, jazykově pohotovější a flexibilnější. A v neposlední řadě i otevřenější a tolerantnější vůči jiným lidem a kulturám.

Ačkoli je tedy bilingvismus jevem veskrze velmi pozitivním, přesto jej někdy provázejí iluze a nereálná očekávání na jedné a nejistota a strach na druhé straně. Oblast dvojjazyčné výchovy je v každém případě specifická a vyžaduje jistá pravidla - jen jejich dodržováním totiž dosáhneme toho, že cizí jazyky budou našim dětem vždy jen ku prospěchu. „Rodiče bilingvního dítěte by si ještě před jeho narozením měli ujasnit postup, jak budou ve vícejazyčné výchově postupovat, a ten potom pevně dodržovat,“ říká psycholožka Lenka Šulová. Mluvit se učíme jen jednou, proto je důležité naučit se to dobře.

Vývoj řeči je podstatnou součástí utváření osobnosti dítěte. Důležité je již období od narození do zhruba 15 měsíců, ale k nejvýraznějším pokrokům dochází do věku tří let. Batole intenzívně vnímá a do paměti ukládá vše, co kolem sebe slyší. Považuje to za jeden systém, i když se ve skutečnosti může jednat o dva či více různých jazyků. Okolo čtvrtého roku už děti vnímají rozdíl mezi jazyky. Do šesti let rychle rozvíjejí slovní zásobu, upevňují gramatiku, upřesňují výslovnost a začínají chápat sociální funkce řeči. Lze tedy říci, že optimálním pro začátek učení se druhému jazyku je právě období předškolního věku. V mozku se vytváří podvědomá „přepínací technika“ a děcko dokáže vstřebat oba jazyky snadno, automaticky a bez nežádoucího přízvuku. Z hlediska jazykových schopností je tato etapa neopakovatelná. „Děcko by však přesto v době osvojování mateřštiny, tedy alespoň do tří let věku, nemělo být rušeno výukou dalšího jazyka, pokud to není přirozené – jako v bilingvních rodinách, v nichž se děti učí druhý jazyk od narození automaticky, tudíž nejsnáze a nejefektivněji,“ domnívá se docentka Šulová.

A právě s přirozeným dvojjazyčným prostředím se i u nás setkáváme stále častěji. Výrazně zde přibývá cizinců a smíšených manželství, a tudíž i dětí, které si sice ještě neumějí pořádně zavázat tkaničky u bot, ale cizí jazyk ovládají často mnohem lépe než ti, kteří se jej později učí někdy desítky let.
 

zpět
Bc. Denisa Vítková

Autor: Bc. Denisa Vítková, konzultantka v oblasti marketingové komunikace a PR, novinářka, překladatelka

 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.
Plná verze